Napojení se na vnitřní léčivé energie

erpat ze svého vnitřního zdroje je schopen naučit se každý z nás.vyžaduje to ovšem nácvik uvolňování tvůrčí energie. Jedná se vlastně o odstraňování vnitřních překážek – bloků. Když se je podaří uvolnit, vytryskne z hloubky gejzír tvořivosti.
Spisovatelům a ostatním umělcům je tato situace dobře známá, vědí, kolik je někdy stojí sil dostat se dál – zbavit se bloku. Schopnost psát či malovat se jim však vrátí teprve, až když se to podaří. Nejinak je tomu i s vědci, řešícími vědecké problémy. Jak to probíhá? Všechny vstupní údaje jsou uloženy do naší racionální mysli, která se marně snaží najít odpověď na položené otázky. Když už to vzdáme a usoudíme, že je lepší zabývat se něčím jiným, třeba se prospat, či věnovat nějaké činnosti řízené pravou mozkovou hemisférou – najednou se řešení vynoří. Tím, že jsme problém pustili z hlavy, vnitřní tvůrčí síly se uvolnily a energie mohla začít proudit. Někdy se objeví odpovědi na otázky i ve snu.

Tvůrčí síla se objevuje také v době krize a dává nám odvahu k hrdinským činům. Určitě jste slyšeli o neuvěřitelných výkonech, které lidé dokážou podat, například když po autonehodě muž nadzdvihne auto, pod kterým leží někdo z jeho blízkých. Nebo matka poslechne naléhavé nutkání – cítí jasně, že jejímu dítěti hrozí nebezpečí – doběhne domů včas a zachrání ho.

Uvolnění tvůrčí síly nás vždy přivede k dokonalému zvládnutí oblasti, kterou se zabýváme. Proces léčení je tedy procesem uvolňování tvůrčí síly, která slouží k dosažení vynikajících výsledků v oblasti lidského zdraví a žití v dobré pohodě. Většina onemocnění pramení podle mého názoru právě ze zablokování přirozeného proudění individuální tvůrčí energie.

Zdroj: Zjevení světla – Barbara Ann Brennan

Čo je mentalizmus?

Určite každému z vás sa v živote stala aspoň jedna situácia, ktorá nemá žiadne obstojné ani vedecké vysvetlenie. Tak ako matka zacíti, že deťom hrozí nebezpečie, alebo zlý pocit z niečoho, čo ste ani nechceli urobiť, a niečo ste voči tomu urobili.

Ešte častejší prípad je keď pomyslíte na známeho a ten sa zachvílu objavý!

Stačí si len spomenúť a zistíte, že tých nevysvetliteľných udalostí vp vašom živote bolo aj viac.

Väčšina z vás si to vysvetluje ako náhodu, alebo si to nevysvetluje vôbec a nekladie tomu žiadny význam.

Pre ľudí, ktorí Mentalizmu veria je prijateľná táto teória:

Mentalizmus sa zaoberá energiou, ktorú vysiela ľudský mozog, alebo prostredia.

Túto energiu vysiela sám Mentalista a nasmeruje ju na zvolené miesto, alebo túto energiu prijíma od iných osôb, prostredia a analyzuje ju.

Vďaka správnemu využitiu je schopný zohnúť napríklad kovové predmety, predvídať, nájsť ukryté predmety, nakresliť to čo divák práve kreslý, teleportovať predmety, dokonca oklamať ľudské vnemy a urobiť veľa iných nevysvetliteľných experimentov.

Prečo to funguje a ako, nedokáže odpovedať zatiaľ nikto. Vieme len, že to funguje.

Tieto experimenty – pokusy nemusia fungovať vždy a všade. Práve preto môžeme hovoriť len o pokusoch, pri ktorých nie je isté, že sa vždy podaria na 100%.

Ďaľšou používanou teóriou Mentalizmu pre skeptikov je, že sa jedná o prepracované kúzelnícke triky:

Pri týchto trikoch používa mentalista znova len perfektné psychologické znalosti, ktoré sa odovzdávali medzi kúzelníkmi od začiatku vzniku ľudstva. Tieto znalosti neodhalili ani najlepší psychológovia, nakoľko sú dodnes stráženým tajomstvom mentalistov.

Čo si myslíte vy?

Sú to naozaj nadprirodzené schopnosti, alebo zatiaľ ľudstvu neznáme metódy, či šikovné kúzelncke triky?

Je jedno ako si to vysvetlujete. Dôležité je, že mentalizmus žije a je úspešný,v poslednom čase veľmi populárny na celom svete.

Televízne programy spojené s mentalizmom sú čoraz populárnejšie a prekonávajú a v sledovanosti iné! ( Uri Geler hľadá svojho nástupcu, Phenomenon…. )

Únava

Striedanie ročných období, typické pre naše klimatické pásmo, pôsobí i na ľudský organizmus. Naše telo sa niekedy ťažšie prispôsobuje týmto zmenám, čo sa prejaví v podobe jarnej únavy. Jej vznik podporujú i ďalšie činitele – ťažšia strava v zimných mesiacoch, nižší prísun vitamínov, nedostatok pohybu, či v zime prekonané choroby.

Bolesti hlavy, únava, malátnosť, nesústredenosť, pocit slabosti a zníženej výkonnosti – odhaduje sa, že príznaky jarnej únavy každoročne postihujú viac ako polovicu ľudí. Hoci nie je chorobou, mnohým z nás dokáže jarná únava nepríjemne skomplikovať život.

Proti jarnej únave sa môžeme účinne brániť úpravou životosprávy a výživy.

Odľahčime si jedálniček a doplňme chýbajúce živiny. Po zime nám chýba najmä zelenina a ovocie, zaraďme ich preto ku každému dennému pokrmu, najlepšie v surovom stave. Cenné sú čerstvé bylinky, ktoré obsahujú biologicky účinné látky. Ochranné látky organizmu dodajú celozrnné obilniny, strukoviny, orechy a semienka olejnatých plodín, rastlinné oleje. Naopak, zo stravy vylučujeme mastné potraviny, vyprážané jedlá, údeniny, obmedzujeme červené mäso, cukor a sladkosti, biele pečivo. Stravu pripravujeme z čerstvých surovín a z jedálnička vylúčime konzervované potraviny a polotovary.

Nezabúdajme na pitný režim, nedostatok tekutín iba zhorší prejavy jarnej únavy. Naše telo denne stráca 2-2,5 l tekutín, ktoré musíme nahradiť. Ideálnym nápojom je voda, či stolové minerálne vody. Mnohé ovocné a bylinkové čaje majú povzbudzujúce účinky, ovocné a zeleninové džúsy organizmu dodajú vitamíny a minerálne látky. Káva v primeranom množstve síce povzbudí, jej veľké množstvo však pôsobí dráždivo. Alkohol do jarnej očisty nepatrí.

Liekom na jarnú únavu je i pohyb. Už 20-30 minút telesnej aktivity má priaznivý účinok na náš organizmus. Nemusíme pritom podávať intenzívne výkony, postačí ranná rozcvička, či prechádzka. Dôležité je, aby sme sa pohybovali pravidelne – podľa možnosti každý deň. Ideálny je pohyb na čerstvom vzduchu.

Ak si to náš organizmus žiada, doprajme si dostatok spánku a odpočinku.

Účinným prostriedkom proti jarnej únave je otužovanie. Niektorým ľuďom prináša úľavu sprchovanie striedavo studenou a teplou vodou. Medzi menej bežné prostriedky patrí sauna, či joga.

Úprava jedálnička a denného režimu účinkuje ako jarná očista – podporí funkciu organizmu a pomáha potláčať jarnú únavu. Populárnymi sa stali i prísne detoxikačné kúry, ktoré si vyžadujú veľké obmedzenia vo výžive až hladovku. Takéto kúry môžu organizmus oslabiť a ochudobniť o výživné látky, preto nie sú vhodné najmä pre deti, dospievajúcich, tehotné a dojčiace ženy, no ani pre starších ľudí a pacientov.

Na internete som našla aj obrazok ako sa deli:

Elektrosmog

Televízory, varné kanvice, elektrické rúry, mikrovlnky, počítače, mobilné telefóny, bezpečnostné systémy v nákupných centrách alebo detektory na letiskách – všetky tieto bežné veci zaťažujú ľudský organizmus elektrosmogom. Ide o umelé elektromagnetické žiarenie, ktoré tieto prístroje vyžarujú. Na prvý pohľad síce nepoškodia zdravie v takej miere, aby sme si to hneď všimli, postupne však môžu vyvolať v živých bunkách zmeny, ktoré dokážu naštartovať rôzne chorobné procesy. „Ľudskú bytosť by sme mohli z hľadiska elektromagnetizmu posudzovať ako ucelený organický systém antén, v ktorom nepretržite prebiehajú elektrochemické procesy. Imunitné a nervové reakcie, mozgové funkcie, pohyby svalov, procesy látkovej premeny – skrátka celý ľudský život riadia tie najjemnejšie elektrické a elektromagnetické impulzy.
Celosvetový problém
Svetové inštitúcie sa začali touto problematikou zaoberať až vtedy, keď stúpol počet ľudí, čo sa sťažovali pri práci s výpočtovou technikou. Išlo najmä o zamestnancov, ktorí boli vystavení škodlivému žiareniu počas celého pracovného času, čiže osem hodín denne. Takýchto ľudí však stále pribúda, preto sa touto problematikou zaoberajú nielen zdravotníci, ale aj tvorcovia zákonov. V súčasnej európskej legislatíve sú jasne stanovené normy, v ktorých sú uvedené prípustné hranice ožiarenia elektrosmogom.

Ako sa ubránime elektrosmogu?

Vyhýbajme sa elektrickým a elektrotechnickým zariadeniam v spálni. Zapnuté prístroje skracujú snovú fázu spánku, čo môže negatívne vplývať napríklad na pamäť.
Od kabeláže a zásuviek ležme najmenej 50 centimetrov.
Uprednostňujme postele s nekovovým rámom.
Od televízora seďme aspoň 3 metre, alebo si kúpme LCD televízor .
Obmedzme varenie v mikrovlnnej rúre. Tento elektrospotrebič je vysokofrekvenčným vysielačom s vysokým výkonom. Zvyškové žiarenie je aj vo vnútri prístroja a môže mať negatívny vplyv na kvalitu potravín.
Umelé hmoty, látky a lakové nátery vytvárajú elektrostatické pole. Pri zariadení bytu uprednostňujme radšej prírodné materiály, na ošetrenie podlahy požívajme prírodné vosky a oleje.
Netelefonujme pri slabom signále, v automobile bez vonkajšej antény alebo vo výťahu. Snažme sa obmedzovať dĺžky hovorov a na noc mobilný telefón radšej vypnime.
Pri práci s počítačom používajme LCD monitor. Ak to nie je možné, použime ochranný filter.
Striedajme prácu pri počítači s inými aktivitami. Ak počítač nepoužívame, vypnime monitor.
Dbajme na kolmé sedenie ku klávesnici a monitoru a prispôsobme tomu výber kancelárskeho nábytku.

Opál

Je jemný a hodí sa ku každému oblečeniu. Jeho majiteľka získavá náklonnosť bohou a smie použiť ich silu. To jev eľmy zradné, pretože opál je citlivý kameň , reaguje na každú zmenu a veľmy zle sa vyrovnáva zo zlom. Nenoste tento kameň, ak ste nazlostená, pretože vám zle myšlienky, ktoré vyšlete, môže vrátiť späť. Kameň s vami zrastie v jednu osobu a začne odrážať vašu náladu. Bude iný keď budete smutná. Ochráni vás pred chorobami a učiní vás neviditeľnou pred nepriateľmi. Keď budete nosiť opál a budete sa oňho dobe starať, tak si vás vaši nepriatelia prestanú všímať.

Karneol

Silný talizman zaručuje nositeľke ochranu bohyne a chráni ju pred zlom. Udržuje dobrú náladu. Ak je nositeľka ohrozena, prejavý sa kameň neobvyklým zafarbením povrchu. Zafarbenie dáva najavo že chytil mentálny útok. V tom prípade je nutné ho očistiť. Najľahšie je dôkladne kameň opláchnuť pod tečúcou vodou.

Ifrit

Dementor

Anjeli

Anjeli sú netelesné, nesmrteľné duše, s obmedzeným vedomím a silou. Na Biblii založené náboženstvá – judaizmus, kresťanstvo a islam – sa domnievajú, že Boh stvoril anjelov, aby si ho uctievali. Niektorí anjeli, vedení Satanom, sa vzbúrili proti životu v pokore a boli vyhodení z Neba. Títo zlí anjeli pobývajú v Pekle a poznáme ich ako čertov.

Ale nie všetci anjeli sú si rovní. Od hora až dolu zahŕňa nebeská hierarchia deväť druhov anjelov – od serafímov, cherubínov, domínionov, cnostných, silných, principalitov, archanjelov a napokon samotných anjelov. Anjeli majú aj rôzne funkcie. Niektorí sa iba modlia k Bohu. Iní sú vysielaní, aby doručovali správy tvorom na Zemi. Iné sú zosielaní ako ochrancovia pozemšťanov. A ešte ďalší bojujú bojovať s diablom, títo sú považovaní za iniciátorov hriešnych pokušení.

Aj keď sú anjeli duchovia a nemajú telesný zjav, tí, čo v nich veria, nemajú žiadny problém s ich opísaním a zobrazením. Anjeli, ako vravia ich zástancovia, sú neviditeľní ale môžu na seba zobrať podobu viditeľných vecí. Anjelov zvyčajne zobrazujú s krídlami a vyzerajú buď ako dospelí alebo ako deti. Krídla nepochybne súvisia s ich prácou ako poslov Boha, ktorý žije na nebesiach. Zobrazenie podporuje vieru. Ale tvora bez tela nemožno zobraziť. Zobrazenie tvora v menšej ako ľudskej veľkosti by nebolo dôstojné nebeských tvorov. Predsa však je záhadné, ako tvory bez tela môžu myslieť a cítiť. Rozprávať o duchovi ako o tvorovi bez tela sa zdá byť podobné ako rozprávať o “okrúhlom štvorci”. Snažiť sa predstaviť si myslenie alebo cítenie odohrávajúce sa nezávisle od tela je ako snažiť sa predstaviť si okrúhly tvar lopty, ktorý sa vyskytuje nezávisle od tejto lopty.

Pretože sú anjeli neviditeľní ale schopní premeniť sa na viditeľné formy, je pochopiteľné, že bolo zaznamenané mnoho “zjavení”. Doslova hocičo by mohlo byť anjelom a akýkoľvek zážitok by mohol byť zjavením anjela. Existenciu anjelov nemožno vyvrátiť. Bohužiaľ, na druhej strane ich existenciu ani nie je možné dokázať. Hocičo, čo by mohlo byť anjelom, by mohlo byť aj hocičím iným. Každé zjavenie anjela by mohlo byť aj niečím celkom iným. Viera v anjelov, zjavenia anjelov a stretnutie s anjelom je úplne jednoznačne vecou viery.

Avšak aj keby existovali iba v našej predstavivosti, anjeli môžu byť veľmi užitoční. Môžu monitorovať a chrániť naše deti. Rodič sa môže pokúsiť riadiť správanie dieťaťa tým, že presvedčí dieťa, že anjel na neho bude dávať pozor. Anjel je predstavovaný ako ochranca detí, ale dieťa si, dúfajme, uvedomí, že anjel si bude pamätať aj všetky jeho skutky, dobré a zlé, a to aj vtedy, keď otec či mama nie sú nablízku. Koncept strážneho anjela je upokojujúci a univerzálny, filmy a televízne programy sú založené na koncepte anjela strážneho, často premeneného na nadľudského majstra okultných síl.

Tradiční religionisti nie sú jedinými, ktorí zbožňujú anjelov. Tvorcovia mýtov New Age si z anjelov urobili priemysel. Každý rok sa publikujú tucty kníh spájajúcich anjelov s takmer všetkým, od vedenia v každodennom živote cez rozprávanie sa s mŕtvymi až po parapsychologické uzdravovanie. Predaj figurín anjelov a iných produktov fičí. Ako to povedala jedna vznešená duša: “Jemne vedení anjelmi, kŕmime a pestujeme tvorivú dušu, ktorá sa sam uzdravuje.”

Upíri

Upíri žijú medzi nami
Ľudské bytosti pijúce krv. Sú tajomné, fascinujúce, hrôzostrašné

Legendy o ich krvilačnom vyčíňaní pretrvali stáročia. Upíri nie sú však iba prízrakmi dávnej minulosti – žijú medzi nami aj dnes. Vytvárajú záujmové spoločenstvá, vydávajú časopisy s návodmi, ako púšťať žilou, majú vlastné internetové stránky.
Legendy o ich krvilačnom vyčíňaní pretrvali stáročia. Upíri nie sú však iba prízrakmi dávnej minulosti – žijú medzi nami aj dnes. Vytvárajú záujmové spoločenstvá, vydávajú časopisy s návodmi, ako púšťať žilou, majú vlastné internetové stránky aj zásielkový katalóg Záhrobie, ktorý ponúka „všetko, čo súčasný upír potrebuje“. Traduje sa, že vampírmi sa stávajú hriešnici, samovrahovia, čarodejníci, alkoholici, deti, ktoré sa narodili so špicatými dlhými zubami, obete nevyjasnených vrážd a mŕtvoly, ktoré neboli kresťansky pochované. Na to, aby bol človek upírom, však nemusí najprv zomrieť. Dnešní vampíri majú s grófom Drakulom totiž len málo spoločné. Chodievajú do práce, nakupujú v supermarketoch, vystupujú v televíznych šou. Pestovanie upírskej tradície je pre nich skôr hrou či formou protestu proti stavu spoločnosti. Napriek tomu sa ľudia v rôznych kútoch sveta stále stretávajú s nevysvetliteľnými záhadami, ktoré pripisujú práve temným uctievačom noci. Tým ozajstným…

„Krv mi dáva silu. Som upír a moji priatelia to vedia. Dovolia mi, aby som sa z nich napil. Nepotrebujem veľa, stačí, ak si na tele urobia malú reznú ranu. Nikomu neubližujem,“ tvrdí 23-ročný Robert – hosť nemeckej talkšou. Niektorí diváci neveriacky krútia hlavou, iní sa smejú. Je ťažké uveriť, že vychudnutý mladík s bledou pleťou, výrazným mejkapom a čiernym plášťom je vampír. On je o tom presvedčený. Rovnako ako 19-ročná Jessica, Američanka, ktorá prišla do televízie porozprávať o svojom upírskom spôsobe života. Celý jej byt je zariadený v čiernej farbe, nechýba v ňom ani truhla. „Občas v nej spávam,“ vyhlási a veľavýznamne sa usmeje. Odhalí pri tom do špica zbrúsené očné zuby. Nie sú dielom temných síl, o ich vampírsky výzor sa postaral zubár.

Pochutnáva si na zvieratách
Doktor Stephan Kaplan, známy prenasledovateľ upírov, je presvedčený, že po svete chodí asi 1000 ľudských vampírov. Spolu s malou skupinou svojich nasledovníkov cestuje po krajinách a zbiera informácie súvisiace s krvilačnými tvormi. „Stretol som viaceré takéto bytosti. Sú inteligentné, vynaliezavé a na rozdiel od dávnych povier nezľaknú sa cesnaku ani svätenej vody. Žijú medzi nami, jediné, v čo môžeme dúfať, je, že nakoniec všetko zlé a temné prehluší záblesk svetla – a my sa ich zbavíme navždy…“ Upíri si zatiaľ veselo chodia po svete a hľadajú svoje obete. Nemusia nimi byť práve ľudia, uspokoja sa aj so zvieratami. Podobne ako 53-ročný Moskovčan Vasilij Gembitiskij. Neznáša slnko, von vychádza iba v noci, alebo keď je obloha zatiahnutá mračnami, kožu má posiatu nehojacimi sa vriedkami a už roky si pochutnáva na krvi. Lekári zistili, že trpí zvláštnou chorobou – porfýriou. Jej príčinou je zlá látková výmena v krvi. Pacienti s touto poruchou neznášajú slnečné žiarenie. „Raz sa ma sused spýtal, či by som mu nepomohol pri porážke prasiat. Keď som uvidel teplú krv prúdiacu do nádoby, nedokázal som sa ovládnuť… Chutila ako vynikajúce víno,“ spomína Gembitiskij. Odvtedy pomáha pri zabíjačkách.

Víly

Víla, též rusalka nebo divoženka je nadpřirozená bytost jež v různých obdobách nacházíme v mytologii Evropy už od ranného starověku. Samotný výraz víla je slovanský ale v jiných pantheonech zaujímají jejich místo nixy (u Germánů), sidhe (u Keltů) a nymfy (u Řeků), podobnými bytostmi jsou i mořské panny. Ve středověku se pro ně používalo starofrancouzské slovo fae, z čehož vychází dnešní anglické fairy. V některých oblastech měly víly velký náboženský význam, například na Balkáně.

Původ

Původ víry ve víly není zcela jasný; můžou být reliktem původních božstev, která byla uctívána, než vznikly dnes známé pohanské pantheony nebo až představou pozdější. Jiná teorie říká že v původním pojetí byly víly čarodějkami, jež až později získaly nadpřirozenou podstatu. Představa že víly jsou duše předčasně zemřelých dívek, zvláště těch, jež spáchaly sebevraždu či se utopily je pozdní a vznikla nejspíše až pod křesťanským vlivem. Pak jsou podobné bludičkám.

S představou vil jako duší zemřelých souvisí i bytosti zvané navky známé hlavně v Malorusku , jejichž jméno vychází z ruského výrazu „navke“ jež označoval mrtvého. Ty vznikají z nepokřtěných dětí jež utopily vlastní matky, mají podobu malých dětí či krásných polonahých dívek, které ubližují lidem. Pokud se nad nimi do sedmi let nikdo nesmiluje, promění se v rusalky. Podobné bytosti lze najít i v Bulharsku (navjak), Slovinsku (navje) a Polsku (látawec). V tradici po příchodu křesťanství se navíc po rusalkách nazývá sedmý týden po Velikonocích, „rusalný týden“ a slavnost „rusalje“ jež je obdobou Dušiček. V pohanské době však nejspíš mělo jít o oslavu plodnosti.

Druhy

Především na Balkáně byly známe víly horské (vile planinkinje, samovile samogorske), které žily v jeskyních a uměly se měnit v hady. Za jejich obdobu lze považovat vládkyni jeskyní a dolů Runu (též zemná paní), známou v Čechách, ženu vládce podzemí Kovlada a královnu permoníků.

Taktéž na Balkáně byly známy víly vzdušné (samovile oblankinje). Ty se pohybovaly vzduchem a měly vliv na počasí, především na oblačnost a bouře, blesky byly jejich šípy. Rusové zase znali tři sestry větru Burju (bouři), Mjatel (metelici) a Vjugu (vánici). V Čechách zase Meluzínu či Větrnici což byla bytost v bílém rouše naříkající v komínech a na hrobech.

Dále jsou známé víly lesní žijící ve stromech popisované jako krásné průsvitné dívky v lehkých šatech se zlatými či rusými vlasy. Tyto vlasy byly zdrojem jejich síly, uměly se měnit v různá zvířata například koně, vlka, sokola či labuť a vyznaly se v léčení a věštění. Také vyjížděly na lov na koni či jelenu nebo tančily v lese, a zpívaly. Zjevovaly se, když padala rosa nebo se tvořila duha.

Vodní víly jsou často označovány jako rusalky, obývají prameny, řeky a jezera a měly blízko k vodníkům. Jejich vlasy musí být vždy mokré, jinak rusalka zemře. Tato víla může rozčesáváním svých vlasů způsobit i povodeň.

Existují také víly zlé zvané judy nebo jezinky jež byly sice, krásné a obývaly vodu či les, ale lidi topily a sváděly z cest. Na Slovensku bývají nazývané bosorky.

Divoženkami či divými ženami bývají nazývány ošklivé a neupravené víly, jež často kradly lidské děti a vyměňovaly je za svoje. Obývají lesy nebo jeskyně (pak jsou nazývány jeskyňky)

Vztah víl k lidem
Negativní

Vodní víly prý rády topí lidi (podobně jako vodník) a žárlivě před nimi střeží své studánky. Rusalky jsou nebezpečné zejména o letnicích, kdy nejenže topí a ulechtávají poutníky, kteří neuhodnou jejich hádanky, ale také převrhují lodě a ničí mosty, hráze a rybářské sítě. Lesní víly zase v noci lákají kolemjdoucí muže do svého kola, aby je mohly utancovat k smrti.

Vílám je také připisováno, že kradou lidem malé děti z kolébek a podvrhují místo nich své vlastní děti, které jsou znetvořené a zakrslé jak fyzicky, tak i duševně (v Litvě se navíc věří, že víly samy děti mít nemohou, takže to, co místo ukradeného dítěte zanechají v kolébce, je jen umělý, kouzlem oživený výtvor bez duše). Největší nebezpečí podvržení dítěte je v první dny po porodu (u křesťanů konkrétně do křtu dítěte). V tu dobu se matka od dítěte nesměla hnout. V případě, že už dítě bylo podvrženo, existovaly různé pověrečné rady, jak se ho zbavit (např. často ho bít, aby ho víle bylo líto, pro dítě si přišla a ukradené vrátila).

Za výše popsanými vílími skutky nemusí stát jen zlé úmysly. Někdy jsou sice víly popisovány jako záludné a mstivé, jindy ale bývá zdůrazněna jejich bezstarostnost a lehkomyslnost. Z tohoto pohledu lze říct, že když víla utancuje mladého muže k smrti, nedělá to nutně ze zlého úmyslu – prostě neví o tom, že mladík celonoční tanec fyzicky nevydrží …

Často se však mstí za rušení svého klidu, například kácení stromů či zabíjení zvířat. Chrání před nimi máta, pelyněk a libeček lékařský.

[editovat]
Pozitivní

Vztah víl k lidem je ale často líčen také jako velmi kladný. Někde víly mladým mužům neubližují, ale naopak jim pomáhají, drží nad nimi ochrannou ruku a obdarovávají je (např. v Srbsku jsou známé vílí „posestriny“, pomyslné sestry a ochránkyně mladých junáků). Dokonce se za ně mohou i provdat (v některých pověstech dobrovolně, v jiných z donucení, třeba když jim jejich nastávající ukradne nějakou část majetku, bez kterého od něj nemohou odejít), ale takový sňatek obvykle mívá nějakou podmínku, která nesmí být porušena, jinak víla svého muže opustí a už se k němu nikdy nevrátí. Takovou podmínkou je třeba to, že muž nesmí víle nikdy vyčíst její vílí původ, ustříhnout jí vlasy nebo se snažit zjistit, co dělá v noci v zamčeném pokoji. V pověstech manžel tuto podmínku obvykle nedodrží a víla od něj i jejich dětí navždy odejde. Dokud je ale víla s ním, pomáhá mu svými znalostmi či kouzly a manželům se velmi daří. Děti, které spolu muži a víly mají, bývají neobyčejně moudré a mají výbornou paměť.

Víly podle pověstí mohou pomáhat i dívkám a přátelit se s nimi.

Zvyky a svátky spojené s vílami

Lidé dříve vílám přinášeli oběti, aby si je příznivě naklonili. Zejména u vodních pramenů jim nechávali koláče, polní plodiny a květy, a na stromy jim rozvěšovali pestré stužky.

Na Rusi se o letnicích slavila tzv. rusalija, rusalské svátky. Během nich se přinášely oběti rusalkám, které v té době byly velmi neklidné a nebezpečné – na březích vod jim býval obětován chléb, máslo a sýr, na stromy se věšely kusy látky a věnce, popřípadě se házely do vody. Před jejich mocí měly lidi ochránit některé byliny (máta, libeček, pelyněk). O těchto svátcích se také hrály rozpustilé rusalné hry, zpívaly se běsovské písně, hrálo se na housle, píšťaly a bubny a tančilo se. Tyto slavnosti jsou doloženy i na Balkáně v 11. století v tzv. Savině knize.

Kentaur

Kentaur je bájne zviere z Gréckej mytológie.Vyzerá ako kôň, ktorý má namiesto krku a hlavy hornú polovicu ľudského tela.Kentauri sú vraj inteligentní a ovládali ľudskú reč, ale žijú v divokých stádach, takže ich málokto uvidí.často sú popisovaní ako zurivé a barbarské tvory, ale každý kentaur má svoju osobnosť ako človek, takže nemôžeme povedať že sú všetci dobrí alebo všetci zlí.V Gréckých bájach sú často zobrazovaní ako opití spoločníci Dionýza.Avšak je tu jedna výnimka.Bol to Chierón, múdry vychovaváteľ mnohých gréckých hrdinov ako bol napríklad Achlles.Keď Chierón zemrel, Zeus ho vyzdyhol na nebo ako súhvezdie kentaura, vyzařujúce hlbokú múdrosť.

Vlkodlaci

Vlkodlak – napol človek, napol vlk.

Človek so schopnosťami meniť sa za určitých okolností na vlka a správať sa ako vlk. Divoká šelma žijúca vo vnútri človeka a za mesačných nocí drásajúca sa na povrch. Schopnosť čarodejov a mágov brať na seba podobu zvierat.

Vlkodlak – vlčí démon spútaný s telom človeka. Upíri na seba často berú podobu vlka. Naproti tomu sú vlkodlaci samostatnou prastarou rasou a obývajú túto zem už od nepamäti.

Vlkodlactvo – LYKANTROPIA, je predovšetkým zvláštny stav mysle a vedomia, kde si človek predstavuje že je vlk, alebo sa na neho mení.

Vlkodlak – latinsky lycanthrop. V anglicky a nemecky hovoriacich krajinách – werewolf, v Austrálii marsupials. Žiadne zviera nežilo tak dlho popri človeku bez zmien. Celých 20000 rokov. Čo je doba desať krát dlhšia ako je kresťanská viera.

Vlkodlactvo je pokladané za čiernú mágiu ,preto ľudí ktorý takto trpeli – upaľovali alebo vešali.

Okultizmus špecifikuje Vlkodlaka jednoznačne. Je za neho považovaný človek ,ktorý sám úmyselne pomocou magického rituálu, alebo vplyvom mesačných či démonických síl v určitom časovom období mení na vlka. Človek si po premene väčšinou nič nepamätá, cíti sa unavený a na niekoľko hodín upadá do hlbokého spánku.

Okultná lykantropia patrí medzi najdesivejšie veci, ktoré okultizmus ovláda.

Nymfy

Nymfy (Nymphae) boli bájne bytosti-bohyne alebo polobohyne, výlučne ženského pohlavia. Milovali spev, tanec a zábavu a väčšinou boli spoločníčkami ďalších tvorov ako Panov alebo Satyrov, prípadne aj bohov. K ľudom sa zväčša správali priateľsky, no mladí muži si mohli ich pozorovaním privodiť aj smrť. Gréci aj Rimania im prinášali obete, stavali im dokonca aj oltáre a svätyne.

° najády – vodné nymfy žijúce v jazerách, potokoch, riekach, horských bystinách..

° dryády – lesné nymfy žijúce v lesoch, jaskyniach, hájoch a stromoch

° oreády – horské nymfy žijúce v horách a hosrkcýh údoliach

Elfovia

znešená a starodávna rasa, ktorej pôvod a tradície sú pred svetom chránené nepreniknutelným múrom tajomstva. Čas pre nich nehrá úlohu, pretože sú prakticky nesmrtelní. Skrývajú sa pred svetom, strážia si svoje súkromie a dbajú na zachovanie svojho elfského učenia a múdrosti. Chránia a uznávajú všetko, čo je stvorené prírodou. Ich prístup k ostatným bytostiam je však otázny. Medzi ostatnými rasami nenachádzajú mnoho pochopenia a ich prístup je niekedy pokladaný za arogantný. Typický elf je podobne vysoký ako človek a jeho uši sú smerom nahor zašpicatené, je ale známe, že všetci elfovia sú krásni a majú ušľachtilé črty. Všetci príslušníc rasy majú mimoriadne dobre vyvinutý zrak a sluch. Elfovia sú majstrami prírodnej a elementárnej mágie.

Obrázky

Prosba o ochranný štít

OCHRANNÝ ŚTÍT KOLEM DUŠE

Ve svých dotazech mi často píšete o strachu z nižších duchovních bytostí. Ptáte se, co máte dělat,aby se k Vaší duši nic zlého nedostalo. Jedním ze způsobů ochrany,je ochranný štít.

Tato prosba mi byla nadiktována andělem Lahabielem, který mně požádal, abych tuto prosbu šířila mezi lidi. Věřte mi, že už mnoho lidem,tato prosba pomohla. Ochranný štít kolem duše tvoří vrstvy. Jedna prosba – jedna vrstva. Vhodná doba je ráno při probuzení a večer před usnutím. Lze se jí modlit i za někoho. Např. matka za své dítě. Také kdykoliv má člověk strach. Moc této prosby jsem si ověřila již několikrát.

PROSBA O ŠTÍT

Moji milovaní ochránci, prosím Vás o mocný štít, který mně oprostí od útoku zlých sil nepustí ke mně žádné informace než ty, které přijdou od Vás.
Ať mne tento mocný štít chrání od všech špatných myšlenek, slov i skutků.
Prosím, ať štít je požehnaný tím, kdo stvořil tuto zem. Prosím,ať nad mým štítem bdí mocný anděl Lahabiel. Děkuji.

Vitajte!

Vítam vás na mojej stránke. Stránka je zameraná najmä na mágiu ale je tu aj niečo o kráse a zdravý… Články som stiahla prevažne z internetu ale aj z rôznych kních a časopisov. Dúfam že sa vám bude páčiť. Ak mi chcete niečo odkázať tak mi pošlite komentár. Ak budem vedieť odpoviem každému a ak by mi chcel napísať niekto príbeh ktorý sa mu stal tak kľudne, ja budem len a len rada. Vaše články s radosťou publikujem. Za možné chyby sa ospravedlňujem.

REIKY

REIKI je japonské slovo, kde REI znamená vesmírná, všepronikající a KI energie. Pod pojmem REIKI si můžete představit záření, pomocí něhož se přenáší energie. Na tento kanál se můžete kdykoli napojit a používat tuto energii jak pro vás samotné, tak pro kohokoli jiného. Energie má schopnost pronikat všemi předměty a materiály, prostorem i časem.
Vymyká se veškerým měřitelným postupům a rozumově ji vysvětlit tak snadno nelze. Kolem nás je mnoho energií, některé z nich využíváme a o jiných nevíme. Princip TV taky většina z nás nezná a netrápí se tím. Důležité je, že REIKI je tady pro nás, pro všechny, kteří jí chtějí využívat.
Samotné REIKI nám bylo dáno z jiných částí vesmíru, kdysi zřejmě využívané v Atlantidě, aby pak bylo na dlouhou dobu zapomenuto. V pol. 19. stol. znovu objevil tuto energii Dr. Mikao Usui, když po ni pátral v klášterech Tibetu a nakonec hledané informace obdržel. Vytvořil systém, naučil se používat symboly a na závěr je předal ostatním. Od té doby se šíří toto učení všemi směry (odtud Usui systém – Reiki).
Možnost pracovat s REIKI je dána každému jedinci. Když je člověk otevřený k přírodě, lidem a naslouchá svému srdci, může této energie cíleně využívat. Některá onemocnění mívají původ v zablokované energii v těle, kde je jí buď málo, nebo příliš hodně. Pomocí REIKI ( přikládáním rukou ) dochází k vyrovnání energie a následnému procesu, který nám pomáhá porazit nemoc jak v rovině příčiny, tak důsledku. S REIKI neléčíme konkrétní nemoc ani nestanovujeme diagnózu, ale nastolíme přirozený stav energie v těle, tedy rovnováhu.
Schopnosti k používání Reiki jsou získávány zasvěcením Mistrem Reiki. Zasvěcený žák se stává kanálem REIKI a může pomocí rukou tuto energii vyrovnávat a harmonizovat tam, kde je potřeba ( u lidí, zvířat, věcí, různým situacím… ). Každý žák je zasvěcen do symbolů, které se naučí a používá v potřebné oblasti, některé procházející branou času i prostoru. Vyučovaný systém se může dělit do 3-4 stupňů podle daného učitele.
Samotné použití je velmi snadné a zároveň široké. Systém REIKI se vyvíjí s dobou, proto buďme otevření k novým věcem a nelpěme tvrdošíjně na starých pravidlech, které jistě kdysi fungovaly, ale dnes vyžadují změnu. Nezapomeňme, že každá cesta je ta správná, pokud si ji vybereme sami a naše srdce nám to potvrdí.

Indigové deti

Indigo je název temně modré barvy světelného spektra, stále častěji se objevující v lidské auře (energetickém či jemnohmotném těle člověka). Pojmenování „indigové děti“ vychází z aurické typologie, která se zabývá souvislostmi mezi barvou aury a osobnostními charakteristikami jednotlivce.

Ozývají se (zcela pochopitelně) také hlasy těch, kdo auru podle svých slov vidí a popírají, že by mohly být tyto teorie pravdivé. Potíž je v tom, že většina lidí sice vidí některou část aury, ale zpravidla spíše vnější vrstvy, odrážející naše emoční stavy. K dalším zkreslením může docházet také proto, že auru druhých vnímáme skrze svoji vlastní. V aurické typologii se jedná o nejvnitřnější vrstvy aury, které bezprostředně obklopují naše fyzické tělo; zpravidla máme jednu až dvě, maximálně tři hlavní aurické barvy, vypovídající o naší osobnosti. Bez ohledu na to, jestli jsou tyto informace stoprocentně správné, pojmenování „indigové děti“ se již vžilo a proto bude užito i zde k popisu lidí se specifickými vlastnostmi.

Přestože je tu již jedna generace mladých dospělých, většina „indigových“ je v současné době v dětském věku. Tyto děti mají velmi specifické charakteristiky, které je odlišují od předchozích dětských generací. Jak již bylo řečeno, jejich pojmenování souvisí s barvou aury (která souvisí také s čakrou třetího oka, reprezentující intuici a psychické schopnosti). Tyto děti jsou velmi vědomé od útlého dětství, extrémně emočně a někdy také fyzicky citlivé až křehké, vysoce akademicky nadané a/nebo jinak talentované, často jsou nadané také metafyzicky, s vynikající intuicí, buď velmi empatické a soucitné a nebo naopak zdánlivě chladné a bezcitné. Neuznávají falešné autority a často proti nim vystupují, jsou nekonformní a mají schopnost dokonale zrcadlit své okolí.

Indigové děti musejí po příchodu na svět překonat mnohé výzvy. Jejich extrémní citlivost dokáží někteří rodiče či prarodiče jen stěží pochopit a ocenit, protože ji sami nemají. Nadání těchto dětí v takovém měřítku je neobvyklé, jejich nekonformní přístup k systému a disciplíně jim působí mnoho potíží v průběhu dětství a někdy i v dospělosti. Na druhé straně jim právě tyto vlastnosti mohou pomoci uskutečňovat své cíle, jako např. změnit systém vzdělávání. Být odlišný není snadné, ale je to také poslání. Indigové děti přicházejí pozvednout lidské vědomí (či sebe-uvědomění) na vyšší úroveň – od izolovanosti k celistvosti a propojenosti se vším, s celým světem.