Nový věk éry Vodnáře

New Age, Nový věk, Zlatý věk, Éra Vodnáře. Denně se setkáváme na každém kroku s těmito moderními výrazy současné doby, pokud procházíme s otevřeným očima světem a nechceme strkat hlavu do písku před všemi novými poznatky, které se šíří jako na běžícím pásu. Nezávisle na tom, zda si to uvědomujeme či nikoliv, stojíme téměř uprostřed nového věku, který nese jméno Vodnáře.
Dříve než se budeme blíže zabývat zásadním významem éry Vodnáře, bude zřejmě vhodné vysvětlit alespoň v hrubých rysech některá astronomická fakta. jak známo, bylo by iluzorní se domnívat, že naše Země je jakási klidná hvězda, kolem níž se musí otáčet všechna nebeská tělesa. Je tomu vlastně přesně naopak. Země totiž provádí současně několik pohybů. Podle výroku řeckého učence Archiméda: „Dejte mi pevný bod a já pohnu světem v základech,“ neexistuje ve skutečnosti v celém vesmíru žádné klidné těleso, což neustále potvrzují i všechny kosmologické výzkumy.

Jak dnes každý ví, otáčí se naše zeměkoule jednou za dvacet čtyři hodin kolem své vlastní osy, čímž vzniká střídání dne a noci. (Zemská osa je myšlená přímka, která prochází od severního pólu přes střed Země až k jižnímu pólu). Zároveň Země krouží po eliptické dráze okolo našeho Slunce jednou za rok. Nám se to jeví ovšem tak, jakoby se Slunce pohybovalo kolem Země. Tento pohyb Slunce je samozřejmě pouze zdánlivý. V našem případě je důležitá rovněž tzv. „precese“, o níž ještě budeme hovořit. Tímto krátkým výčtem pohybů Země bychom prozatím skončili.

K určení místa nebeských těles a jejich pohybů si člověk představuje celou nebeskou sféru jako jakousi obrovskou kulovitou skořápku obklopující Zemi, s nebeským rovníkem, který je možno považovat za prodloužený rovníkem Země a který také leží ve stejné rovině. Nahoře a dole na této kulovité skořápce se nacházejí oba nebeské póly (severní pól a jižní pól), které se jeví jako koncové body prodloužené osy Země (resp.nebeské osy). Zemský rovník je skloněn k rovině pohybu Země pod úhlem 23,45 stupně, resp. jinak řečeno zemská osa je nakloněná a svírá s rovinou pohybu Země úhel 66,5 stupňů. (Rovina dráhy Země je rovina, po níž se pohybuje Země v průběhu roku na své dráze kolem Slunce). Rovina zemské dráhy promítnutá na vnitřní stranu kulovitého obalu Země se nazývá ekliptika. Ekliptika je tedy kruhová dráha, kterou Slunce při pohledu ze Země v průběhu roku (zdánlivě) uskuteční na pozadí stálic na nebeské klenbě, a sice jako důsledek tzv. zrcadlového obrazu dráhy země kolem Slunce. Podél této ekliptiky se nachází zvěrokruh (zodiak), známý již ve starověku, který se dělí na dvanáct zvířetníkových souhvězdí, z nichž ovšem jen sedm nese jména zvířat. Ve zvěrokruhu se tedy nacházejí zvířetníková souhvězdí Vodnáře, Kozoroha, Střelce, Štíra, Vah, Panny, Lva, Raka, Blíženců, Býka, Skopce a Ryb.

Z astronomického pohledu začíná věk Vodnáře v okamžiku, kdy takzvaný jarní bod vstoupí do zvířetníkového souhvězdí Vodnáře. (Jarní bod je jeden z obou průsečíků mezi ekliptikou a nebeským rovníkem, tj. bod, kterým prochází Slunce na své zdánlivé roční dráze po nebeské klenbě 21. března při pohledu ze Země, kdy přechází z jižní do severní hemisféry. Nebeský rovník dělí nebeskou kouli na severní a jižní nebeskou sféru. Lze jej považovat za prodloužený rovník Země a leží také ve stejné rovině.) V důsledku pomalého kývavého pohybu zemské osy se tento jarní bod každým rokem posunuje o 50,116 úhlových sekund a každých 2155 let se tak přesune o jedno souhvězdí dále, takže jednou za přibližně 26 tisíc let (přesně řečeno 25 860 let) projde celým zvěrokruhem ekliptiky (viz základní pojem: precese).

Konec resp. závěr věku Ryb a zároveň začátek první poloviny přechodného období věku Vodnáře je přesně stanoven na 3. února 1844 11 hodin 20 minut středoevropského času. Ve stejném okamžiku, tj. 3. února 1937 začíná druhá polovina přechodného období, a teprve v roce 2029 bude dosaženo plného účinku, čili teprve v tomto roce začne skutečný věk Vodnáře. stejně jako všechny ostatní věky trvá éra Vodnáře celkem 2155 let a skončí tedy v roce 3999.. Následovat bude věk Kozoroha, který pak bude vystřídán věkem Střelce, atd. Teprve po 25 860 letech bude celý cyklus precese ukončen, aby opět začal cyklus nový.

Poloha astronomických zvířetníkových souhvězdí na ekliptice nesouhlasí s astrologickými stejnojmennými znaky zvěrokruhu, jak jsou v kalendáři přičleňovány k danému měsíci. V důsledku precese dochází k posunu jarního bude proti pořadí astrologických zvířetníkových znaků, například nikoliv od zvířetníkového znaku Vodnáře ke znaku Ryb, nýbrž od souhvězdí Ryb k souhvězdí Vodnáře, atd. Kromě toho jsou úseky všech dvanácti astrologických zvířetníkových znaků stejně velké, zatímco prostorová délka astronomických souhvězdí není shodná.

Dále je nutno poznamenat, že symbolický význam určitého astrologického zvířetníkového znaku sám o sobě zůstává vždy stejně, ale podle toho, ke kterému astronomického souhvězdí je právě přiřazen, projevuje se působení poněkud odlišným způsobem. Souhvězdí slouží takříkajíc jako pozadí, podobně jako divadelní kulisa. Tuto skutečnosti bych chtěl vysvětlit pomocí srovnání. Předpokládejme, že jsme před mnoha lety viděli v divadle hru, která na vás silně zapůsobila. Po dlouhé době se vám naskytne příležitost zhlédnout tutéž hru ještě jednou a této možnosti také skutečně využijete. Vzhledem k radostnému očekávání nadcházejícího zážitku zpočátku vůbec neregistrujete, že vše není úplně tak jako před léty. Zaujmete své místo a toužebně očekáváte to, co má následovat. Konečně to přichází, opona se zvedá a hra začíná.

Ale jaký je tu rozdíl! Ve vašich vzpomínkách jsou zcela jiné kulisy, jiní herci, jiné kostýmy, atd. Nabýváte dojmu, jako byste se dívali na úplně jinou hru, ačkoliv se její výpověď, její charakter, nezměnil. A nyní už závisí pouze na tom, jak na vás tato nová situace zapůsobí a co si s tím koneckonců počnete. Proto znovu opakuji: Výpověď charakteru jednotlivých astrologických nebeských znaků zůstává neustále stejná během celého cyklu trvajícího 25 860 let, mění se však pouze momentální pozadí, tj. poloha v různých souhvězdích zvěrokruhu.

Mnoho čtenářů by toto vše mohlo považovat za čirý nesmysl, ale ať už je jejich názor jakýkoliv, příroda si nedá předepisovat, jaká má být. A já bych dodal: naštěstí. Příroda sama už zařídila, že všechno hmotné podléhá neustálé změně oscilující mezi vznikáním a zanikáním a probíhající v periodicky se opakujících cyklech . Tyto cykly ale neovlivňují pouze změny všeho druhu, nýbrž slouží vývoji, tj. dalšímu rozvoji všech forem života.

Význam éry Vodnáře
Začátek tohoto nového věku především znamená, že naše sluneční soustava se plně dostala do nebeské oblasti souhvězdí Vodnáře a tím bezprostředně do radiační oblasti Centrálního slunce galaxie. Vzhledem ke zvláštním konstelacím hvězd, které souvisejí se souhvězdím Vodnáře, pociťujeme radiační vliv toho to Centrálního slunce tak intenzivně jako v žádném jiném věku, ani předcházejícím ani budoucím. Proto také nikoliv neprávem hovoříme o Zlatém věku.

Věk Vodnáře však byl signalizován již 3. února 1844, když jsme vstoupili do vnějšího okraje zlatého záření. Tak se v současné době nacházíme v kritické fázi přechodného období, kdy na jedné straně stále ještě dostáváme kmity minulého věku Ryb, které ovšem rychle slábnou, a na druhé straně nás ale také zasahuje vyzařování věku Vodnáře, které se stále více zesiluje. To, co se zde v průběhu 185 let odehrává, lze v menším měřítku zhruba přirovnat ke změně ročních období, kdy po zimě přichází jako, přičemž ovšem tato změna probíhá pomalu a nikoliv ze dne na den.

Skončený věk Ryb byl v první řadě charakterizován vraždami a zabíjením, hrubým násilím, náboženským fanatismem, bludnou vírou, čáry, mystikou, nejrůznějšími kultovními jevy a dalšími negativními aspekty nejhoršího druhu a odstínu.

Ryba patří k vodě, avšak Vodnář vzduchu, takže to vypadá tak, jakoby létající ryba vyskakovala z vody a během letu se proměnila v ptáka. A tato metamorfóza již trvá 185 let. Lidstvo postižené slepotou pomalu vystupuje z temné jeskyně a dostává se mu postupně stále více světla nového poznání. Toto přechodné období lze zřejmě nejlépe charakterizovat slovem „zlom“. Dosavadní staromódní budova našeho života, v níž jsme žili a která je na zhroucení, musí být za každou cenu stržena, bez ohledu na ztráty. Současně ale již vznikají základy pro vybudování nového domu. Vzhledem k nepříznivým vlivům věku Ryb však všechny tyto proměny bohužel neprobíhají bez komplikací, ba právě naopak. Jsou spojeny se strašnými válkami a revolucemi, s terorem, fanatismem, mocichtivými politiky, nenávistí, sváry, se lží a falší, atd. Všechny tyto dluhy z minulosti je teď nutno draze splácet.

Zneklidněné hlavy ostatně již delší dobu malují čerta na zeď a hovoří o úplném zániku světa, Země apod. Že by ale celé lidstvo bylo dosouzeno k záhubě a dokonce sama Země že by měla zmizet, k tomu s určitostí nedojde. Přesto se nacházíme, jak každý ví, v současné době ve velmi nebezpečné situaci, a to v mnoha oblastech. V této souvislosti bych rád krátce citoval z 5. čísla únorového vydání našeho časopisu „Wissenswertes“ z roku 1989 na stránce 7:
„…například pokud jde o přelidnění, militarizaci a zbrojařský a zbrojařský průmysl, znečištění celého světa jedovatými látkami všeho druhu a radioaktivitou, o zločinnosti, mocenskou politiku, narkomanii, bludná náboženství, celosvětové nezdravé hospodářství ve všech oblastech, finanční vykořisťování atd., zneužívání chemie a jedů, terorismus, rasovou nenávist, obchod s lidmi, prostituci, anarchismus, zaklínání mrtvých, vyvolávání duchů a démonů, pokud jde o válečné akce, povstání, a tak dále a tak dále.“

K tomu ještě duží přírodní katastrofy v podobě zemětřesení, tornád, záplav, dále umírání lesů, klimatické změny, ozonová díra, nukleární hrozba, epidemie AIDS, sexuální zvrácenosti a mnohé další podobné jevy. Toto všechno jsou příznaky přechodného období, v němž se nyní nacházíme.

Bezpochyby bylo také dosaženo netušeného pokroku ve všech možných oblastech života, zvláště pak v oblasti přírodních věd a techniky. V uplynulých desetiletích se objevilo tolik nových vynálezů a objevů jako dosud nikdy v minulosti. Bohužel na druhé straně nedokázal duševní vývoj s tímto rozvojem zdaleka držet krok, takže vznikla jen těžko překonatelná propast mezi obrovským pokrokem na poli vědy a techniky na jedné straně a stavem vývoje v oblasti etiky a sociálních věd na straně druhé. v podstatě nejsme v současném stadiu vůbec dostatečně zralí pro přírodovědné a technické úspěchy, dokud zneužíváme každý nový vynález pro negativní a vojenské účely a dokud jsou všechny přírodní zákonitosti obětovány na oltář materiální ziskuchtivosti. Tento rozpor je nutno odstranit, neboť visí jako Damoklův meč nad hlavou lidstva.

Často bývá věk Vodnáře také označován jako“Konečný věk“. To však souhlasí pouze v tom smyslu, že vše, co je přežilé a zastaralé, mizí, což také odpovídá skutečnosti. V žádném případě se však nejedná o definitivní konec, nýbrž o nový začátek, který se plně uplatní teprve v roce 2029.

Vysokofrekvenční duchovně energetické vibrace Centrálního sluce doslova zaplavují naši Zemi a ovlivňují epochu duchovního přelomu, který se bude projevovat převážně v pozitivní formě. Záření éry Vodnáře stimuluje vývoj naší planety a jejích obyvatel, a to tak účinně, že se nikdo nemůže natrvalo tomuto vlivu vyhnout. Tato nová éra s sebou přináší i to, že všechno, co dosud platilo a co potřebuje obnovu, se od základu změní, zlepší a přizpůsobí novému řádu. Kosmické vlivy se natolik zvyšují, že revoluční události, objevy a vynálezy jsou doslova na denním pořádku. V tomto povzneseném věku dochází také k mohutným změnám v duchovní oblasti. Intelektuální hlediska již nebudou samy o sobě rozhodující, nýbrž výše nad nimi budou stát duchovní znalosti a dovednosti. to, co potlačuje a zotročuje ducha, bude zničeno, jakmile překročí svůj negativní vrchol.

Tento nový začátek bude mít složité důsledky jak pro lidstvo ve svém celku, tak i pro každého jednotlivce. Ale to, jak jednotlivci na tyto vibrace reagují, je velmi rozdílné. Někteří je pociťují jako ohrožení a lpějí usilovně na tradičních věcech a více než kdy předtím slouží materiálním potřebám a požitkům. Jiní jsou zase postihování vnitřním neklidem a hledají ochranu u nejrůznějších náboženských směrů, které vyrůstají jako houby po dešti a berou své příznivce pod svá nebezpečná křídla. Zvláště mladí lidé se často dostávají do široce rozhozených sítí různých sekt a jejich lovců lidí. Tito údajní líčitelé a falešní proroci se zcela veřejně roztahují a vystrkují svá tykadla velmi úspěšně k novým obětem, které pak nestydatě využívají a svádějí na scestí. Nový věk si žádá svoji daň, a tak i zlomyslní lháři a podvodníci nacházejí úrodnou půdu pro svoji temnou činnosti. Jiná skupina lidí nachází domnělou úlevu v drogách, jejichž oběti dříve či později skončí u zločinu nebo v bahně lidské společnosti, pokud nejsou schopny se pozvednout. Bolestivé a časově náročné okliky jsou sice nepohodlné a nebezpečné , ale bohužel pro mnohé i nezbytné k tomu, aby po těchto peripetiích nakonec nalezli správnou cestu.

Nakonec existuje ještě skupina lidí, kteří jsou nejlépe vybaveni pro všechny pozitivní změny, a z tohoto důvodu jsou také ve vysoké míře citliví na kosmické vibrace, které jsou schopni zpracovávat. Naštěstí si tito lidé neponechávají své nově utvořené vědomí sami pro sebe, nýbrž zcela nevědomky je vyzařují do svého okolí, což pak vyvolává příslušné evoluční účiny.

Zlatý věk je začátkem reálného a opravdového života ve smyslu univerzálního tvůrčího řádu. Pozemský člověk se nebývalým způsobem duchovně povznese, avšak uplynou na naší planetě ještě celá staletí, než se lidský duch náležitě rozvine. Žádný jiný věk není schopen všechno povznést na nejvyšší možný vývojový stupeň tak jako tento. Zažijeme nejmohutnější evoluci, jaká se kdy udála. S pokrokem zlatého věku postoupí obyvatelé naší planety ve svém celkovém vývoji takříkajíc z mateřské školky po jednotlivých stupních až na vysokou školu, přičemž všichni vzpurní žáci odmítají se učit zůstanou nemilosrdně stranou, pokud neodhodí své nezpůsobné zvyky. Všechny zlé síly se musí radikálně změnit, pokud chtějí přežít.

Nová doba nám sice přinese obrovský pokrok v mnoha oblastech, ale vyžaduje od nás radikální přehodnocení našeho dosavadního pojetí života, které je příliš materialisticky zaměřeno, naplněno nereálnými věroukami, a jehož typickými rysy byly a jsou touho po majetku, touha po moci, egoismus a hašteřivost.

Nyní jde o to uvést do pohybu všechny páky, abychom se co možná nejrychleji dostali ze slepé uličky, v níž se naše lidstvo v současné době nachází. Toho však lze dosáhnout pouze a výhradně změnou vědomí, ve smyslu univerzální pravdy a při respektování zákonů a příkazů Stvoření.

V důsledku kosmických vlivů nás očekávají změny gigantických rozměrů, jaké svět dosud nepoznal. Tuto šanci je nutno využít a každý může svou hřivnou přispět k tomu, aby éra Vodnáře v budoucnu zazářila v plném lesku, což je přáním nás všech, kteří máme dobrou vůli.

Výklad pojmu: Precese
Pod vlivem gravitačních sil Slunce, planet, a také Měsíce, které se snaží vychýlit skloněnou zemskou osu, prování osa Země pomalý otáčivý pohyb podobný dětské „káče“, a to proti směru rotace země. Prodloužená zemská osa (nebeská osa) krouží jasnou za 25 860 let kolem severního pólu ekliptiky a v prostoru tak opisuje dvojitý kužel. Dodatečné kývání, které je způsobeno přitažlivou silou Měsíce, má za následek jakýsi potácivý pohyb, takže prodloužená zemská osa, resp. nebeský severní pól ve skutečnosti opisuje na nebeské klenbě tzv. precesní kruh překrývaný malými vlnami. Tento proces se nazývá nutace.

V důsledku precese se posouvá tzv. jarní bod každým rokem o 50,116 obloukových sekund, čímž se posune každých 2155 let o jedno souhvězdí na ekliptice dále a nakonec projde asi za 26 000 let (přesně řečeno 25 860 let) celým zvířetníkovým pásem ekliptiky.

(Převzato z knihy “UFO: …a přece létají.” od Guido Moosbruggera.)

~ od anna na 8 júna, 2008.